Zahrada a velká voda

(Text pro Rodinný dům lehce aktualizovaný u příležitosti přípravy zkrácené audioverze)

Voda na zahradě – o kterou jsme nežádali…

Už poněkolikáté, jen s odstupem pár let, jsme pozorovali s velkými obavami, jak stále prší, menší i větší toky se plní a vylévají ze břehů a zaplavují krajinu v okolí. Počasí je opravdu stále obtížněji předvídatelné. A podle slov Václava Cílka bude i nadále… (např. www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/230648-klimatolog-cilek-vstoupili-jsme-do-obdobi-extremity/

Déletrvající srážky jsou obvykle problém.  Zejména proto, že dešťová voda se nemá kam vsakovat a napřímenými toky rychle opouští krajinu, ve které spadla… Kvůli zemědělství ve velkém byly hlavně ve 2. polovině 20. století napřímené vodní toky a odstraněné jejich meandry, znehodnoceny lužní lesy podél nich, vysušeny mokřady, odstraněna většina mezí, která bránila strojovému obhospodařování, ale také pomáhala zachytit srážkovou vodu a bránila erozi… Smíšené lesy s několika vertikálními rostlinnými  patry včetně mechového, které dobře zachycovaly srážkovou vodu a jen pozvolna jí uvolňovaly jednak do spodních vod, jednak výparem vracely zpět do ovzduší, byly nahrazeny  smrkovými monokulturami bez podrostu, louky a mokřady v záplavových oblastech v lepším případě poli, v horším dokonce zastavěné obytnými budovami, pokryty betonovým nebo asfaltovým povrchem. Po něm ovšem dopadající srážky odtékají okamžitě….

Zahrady jsou vlastně krajiny v malém. Tedy i na nich můžeme vhodným uspořádáním jednotlivých prvků a rozumným hospodařením aspoň svojí troškou přispět k tomu, aby respektováním základních přírodních  zákonů nebyly následky přívalových dešťů, případně povodní, tak vážné….

Možná si  už leckdo povšiml, že barevný kvetoucí trávník přečkal dlouhá období mokra (ale i sucha .-))) lépe než anglický.  Že záhony s trvalkovými výsadbami jsou méně poškozené než ty s holým povrchem, jen s jednoletými květinami nebo zeleninou v řádcích….

Pozorováním a napodobením přírodních ekosystémů můžeme pomoci, aby byla naše zahrada v budoucnu odolnější: čím více v ní bude rostlinných pater (stromy, keře, byliny, liány, plazivé rostliny pokrývající povrch,….), tím více srážkové vody zachytí, vydá postupně a ochrání povrch půdy a i život v ní. Pěstování rostlin, které koření hlouběji, je samosebou výhodou. A také obohacování půdy o organickou složku – humus. Zachycení vody napomáhají i různé prohlubně a terénní nerovnosti. V trávníku by asi překážely kosení, ale dají se dobře začlenit třeba do trvalkových výsadeb.

(Tak co je lepší???)

Pokud máme zahradu ve svahu, kde je při prudkých deštích riziko povrchového odtoku  vysoké, je dobré svah přerušit – terasami, výsadbami keřů, event. doplnit o příkopy (tzv. svejly), které vodu zachytí a umožní jí vsáknout. Dobré je budovat různé vodní nádrže, příp. další plochy (na principu polderů), které mohou vodu pojmout.

Ke stabilitě zahrady (i celé krajiny) napomáhají různí živočichové, kteří ocení, když jim v zahradě poskytneme útočiště (ať už speciální „domečky“ (např. www.zelenadomacnost.com), nebo jen pro ně  vhodné prostředí, kde mohou žít – hustý, nejlépe trnitý živý plot, hromadu kamení nebo suchou zídku, hromádku větví v rohu zahrady,…).

Co ale dělat, když nás přívalové deště, nebo dokonce povodně, už postihly?

Musíme počítat s tím, že voda, která zaplavila pozemek, velmi pravděpodobně je znečištěná, může obsahovat i nebezpečné látky.  Stejně tak případně naplavené bahno. Je tedy třeba pracovat v rukavicích a holinkách, oděv dobře vyprat nebo nechat vyčistit. 

A zahradu je potřeba očistit na všech úrovních: vodu, půdu, rostliny i vybavení zahrady…

Při čištění od nánosů bahna je logické postupovat stejně jako v bytě – odzhora dolů. Očistit stromy a keře (oklepat,  spláchnout,…) – pozor, bahno si nedávejme na kompost, který budeme vracet do zahrady, patří na speciální úložiště.  Potom květiny a trávník. Počítejme s tím, že jedlé plodiny v tomto roce už nepůjde konzumovat. Kromě kontaminace při záplavách navíc budou díky zvýšené vlhkosti náchylnější k chorobám a škůdcům.  Velká voda nám možná některé nedokonale zakořeněné rostliny odnesla, ale pravděpodobně některé (i nežádoucí) rostliny, resp. jejich semena, přinesla.

Problémem je dlouhotrvající zamokření. Zejména na těžkých půdách (jíly, slíny) působí  škody citllivějším druhům, a to i dřevin (třešně, višně,….). Je dobré zkusit co nejdříve půdu kypřit, aby se netvořil škraloup a vysychala. Se setím a sázením počkat až na vhodnou vlhkost.

Stejně tak je potřeba pomoci obnovit půdní život.  Vhodné je zelené hnojení (rostliny brukvovité, bobovité, svazenka, pohanka, některé obiloviny,…), při výsadbách lze použít mykorrhizní preparáty (např. od firmy Symbiom).  Počítejme také s tím, že voda vyplavila z půdy živiny a je třeba je doplnit. Preferovala bych přírodní formy (zejm. kompost, který doplní i organickou hmotu), je možné použít prach z lomu (předem je potřeba si zjistit složení….) na doplnění minerálů. Posílit odolnost rostlin lze bylinnými výluhy a jíchami.

Samostatnou kapitolou je znečištění studny, zejména pokud je zdrojem pitné vody. Zde je třeba postupovat podle metodiky Ministerstva zdravotnictví (např. www.enviweb.cz/clanek/pitnavoda/96011/ ). Stejně tak možná došlo k zanesení koupacího jezírka, to je třeba vyčistit (kal odvézt), pak zrevidovat, event. doplnit zónu vodních rostlin a počkat, až se obnoví rovnováha.

Pokud naší zahradu nepostihly záplavy, ale třeba „jen“ prudké přívalové deště, možná nevydržely a zlomily se větrem nebo pod tíhou vody některé dřeviny, možná jsou narušené břehy potůčků a jezírek, jsou-li na zahradě. Nadbytek vody v půdě a  šíření škůdců bude třeba brát v úvahu také, ale budeme ušetřeni  znehodnocení rostlin nánosy toxického bahnaem a jeho likvidace.