Jaro na zahradě

Na jaro se my, kdo máme zahradu, už těšíme. Až vyleze ze země první tulipán, až pokvetou jabloně, až se půda oschne a ohřeje a budeme moci sít a sázet a těšit se, že zas cítíme tu blízkost k ní….

 Co tedy na zahradě na jaře:

• Pokud je to opravdu nutné, je ještě zkraje jara možné řezem upravit stromy a keře
• Je nejvyšší čas prořezat maliny (nechat jen silné mladé výhony odrůd, které plodí na loňských výhonech), vyvázat ostružiny k opoře
• Když půda rozmrzne, sázet ještě prostokořenné stromy a keře, také révu a růže
• Připravit si plochy, na které budeme sít a sázet zeleninu a květiny
• Vysévat a sázet pak podle aktuálního průběhu počasí a nároků rostlin, některou sadbu si lze  předpěstovat doma a nebo koupit na tržišti. Můžeme si nechat naklíčit brambory.
• Je možné začít sázet houby (zejména máme-li k dispozici tzv. kolíčkovou sadbu)
• Rrychlit některou zeleninu
• Až teď po zimě odstraňovat zbytky loňských rostlin (včetně jahod)
• Naopak přírodní trávníky a louky příliš práce v tuto dobu nedají
• Je nejvyšší čas vyvěsit ptačí budky a umístit úkryty pro hmyz, ježky apod.
• Ptáci stále ocení přikrmení
• Postupně už se sklízí první zelenina a bylinky

 K tomu, abychom opravili nářadí, vymysleli, co budeme pěstovat a kde si případně opatříme, co nám chybí, jsme jistě využili zimu. Pokud ne, využít třeba deštivých dní…

Pokud potřebujeme ještě ošetřit stromy a keře (odstranit nemocné a křížící se větve nebo ty, které nám brání v pohybu kolem), je nejvyšší čas u bobulového ovoce (rybíz, angrešt, josta), poté u jádrovin (jabloně, hrušně) – mělo by být hotové už v únoru. Později se prořezávají peckoviny (třešně, višně, meruňky,….) – je dobře počkat, až začnou rašit, tedy začátkem jara. (Ořešáky teď neřežeme, na ty bude čas později, až se oteplí.)

Také malinám a ostružinám je dobře se věnovat nejpozději v časném jaru, odstranit nadbytečné výhony malin, výhony ostružin zakrátit a vyvázat k opoře.

Pokud pěstujeme tradičně na záhonech, jistě jsme většinu ploch zryli už na podzim. Zbytek je třeba dokončit co nejdříve. Také vysoké záhony je lépe mít už nachystané (pro vytvoření okrajů jsme mohli využít např. vrbové nebo lískové pruty z průklestu), aby se přes zimu usadily. Na jaře jen hráběmi urovnáme povrch. V časové tísni je ale možné některé plodiny, hlavně dýně, pěstovat na hromadě navezeného kompostu, ale i hnoje, ideálně zamulčovaného slámou. Dýně mohou využít i tuto formu živin.

Podle meteorologické situace se řídíme při výsadbách. Ještě zkraje jara je možné sázet prostokořenné dřeviny, ty v kontejnerech pak i později (samozřejmě raději mimo teplá suchá období). Do ohřáté půdy se sází růže a také réva (obvykle začátkem jara, na konci března). Vysazené rostliny je třeba dobře zaopatřit, zalít, případně vyvázat, pozdější práci nám ušetří zamulčování. Mulč se ale dá doplnit i dodatečně.

Zelenina se vysévá nebo sází podle odolnosti druhů už od března, pokud stav půdy dovolí, teplomilná až v druhé polovině května, totéž platí pro květiny a bylinky. Sadbu si můžeme předpěstovat doma nebo koupit na trhu nebo třeba na výstavě, jaro je obdobím zahradnických a zemědělských výstav a veletrhů.

Pokud si budeme sami pěstovat brambory, je možné je nechat předklíčit, ale nutné to není. Někdo sází brambory již koncem března, tradiční termín je na Marka (25.4. – krásná česká pranostika: Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka), ale záleží samozřejmě na aktuálním průběhu počasí. Brambory se dají pěstovat i alternativními způsoby – na povrchu půdy zakryté vrstvou slámy nebo v pytlích aj. vysokých nádobách, do kterých průběžně doplňujeme substrát,…

Zeleninu je možné rychlit ve skleníku nebo pařeništi, nemáme-li ho, je možné fólií zakrýt třeba i vysoký záhon s rovnými pevnými boky. První vyséváme chladu odolné druhy, zejména ty, které mají delší vegetační dobu (mrkev, petržel). Pak i rostliny tzv. krátkého dne, které by později snadno vykvetly (některé odrůdy ředkviček, salátu, špenátu,…).

V zimě pokácené kmeny se dají využít k pěstování hub (několik druhů hlívy, šiitake, reishi, ucho Jidášovo a další méně známé druhy – opěnka měnlivá, šupinovka Nameko, penízovka sametonohá, …). Kolíčková sadba mnohých druhů už se dá snadno pořídit a manipulace s ní je jednoduchá (navrtat otvory nepatrně širší než „kolíčky“, ty do nich vtlačit a zakápnout voskem). Polena pak umístíme do stínu, třeba pod lísku nebo do živého plotu.

První zeleninu a bylinky budeme už i sklízet. Nejdříve ty, které přezimovaly (zejm. pór, růžičková kapusta, špenát, salát, vytrvalé druhy – rebarbora, chřest,….), později i ředkvičky, salát, jarní špenát, z bylinek třeba oblíbený česnek medvědí, zimní cibuli, pažitku, trhat lze i listy vytrvalých druhů (šalvěj). Můžeme využít i planě rostoucí druhy - pampelišky, violky, kopřivu, sedmikrásku, popenec,…

Od května začíná zrát první ovoce – zimolez kamčatský, muchovníky, později třešně „Májovky“, jahody.