Pěstování rostlin v okrajových částech roku (pod sklem, fólií,…) – shrnutí víceméně známých informací

V našem podnebném pásmu se snažíme obvykle prodloužit si vegetační sezónu, kdy lze pěstovat svou vlastní zeleninu,  a hledáme vhodné a co nejméně zejména energeticky náročné způsoby, jak to udělat. Hezký způsob je skleník nebo zimní zahrada při jižní stěně domu, ale tuto  možnost nemá každý.

Lze koupit hotový malý skleník nebo si pořídit pařeniště.  Kromě klasického dřevěného rámu, zejména na venkově, kde nás to esteticky nepohorší a budeme mít pocit, že jsme dobře využili existující zdroje, je možné např. rychle a jednoduše ze slaměných balíků (samosebou kvádrového tvaru, klidně i těch velkých) vyskládat rám a zvrchu zakrýt laťovými rámy s fólií, příp. starými okny.

Další možnost je využít vyvýšený záhon s pevnými stěnami (dostatečně silnými vzhledem k typu krytu) a navrch překrýt sklem/fólií/netkanou textilií (pokud bychom chtěli např. účelně využít stará okna, která nám zbyla po výměně za plastová, je třeba na to samosebou myslet při budování konstrukce záhonu a přizpůsobit rozměry).

Pro  budování takovýchto prvků v zahradě je potřeba splnit určité  podmínky: mít rovný podklad  (terén), stanoviště chráněné proti větru (ideálně při zdi budovy, která současně akumuluje teplo), po co nejdelší část dne osluněné stanoviště,  zdroj vody pro zálivku (optimálně dešťové, i proto je blízkost domu výhodou).

Pro skleník (dříve opravdu skleněný, nyní se pořizují hlavně polykarbonátové) je třeba mít pevné základy (vybudovat podezdívku nebo použít pevnou základnu dodanou  přímo k němu). Na dno pod „záhony“ i na dno pařenišť patří substrát, který se dobře rozkládá (uvolňuje živiny a produkuje teplo) – hnůj - ideálně koňský, ale v nouzi stačí i vrstva listí apod. Na to kompost a dobrá zahradní zemina.

Jak pěstovat: rostliny je možné vysít přímo na místo (do řádků nebo na široko), nebo vysadit (třeba za oknem) předpěstovanou sadbu. Důležitá je doba výsevu! (rostliny jsou citlivé na délku dne a venkovní teplotu).

Během vegetace je potřeba ohlídat: teplotu (na obě strany, větrat nebo stínit proti přehřátí), vlhkost (půdy, ale i vzduchu – může ovlivnit šíření chorob a škůdců), světlo – intenzita i doba osvitu (ovšem uměle přisvítit můžeme jen někde, chce to spíš uváženě vybírat vhodné druhy a odrůdy pro příslušnou roční dobu).

V průběhu roku se pěstuje:

 Od časného jara zelenina s krátkou vegetační dobou – salát, špenát, polníček, ředkvičky, kopr, kedlubny, květák, brokolice (vybírat skleníkové odrůdy!). Výhoda je  vypěstovat si vlastní sadbu pro venkovní záhony (brukvovité – kromě výše jmenovaných i zelí, kadeřávek, růžičková kapusta,  dále saláty, celer, plodová zeleniny (rajčata, papriky, okurky, dýně, cukety, patizóny,…), bylinky, květiny – např. nažádoucí hmyz odpuzující afrikány), …

Během vegetační sezóny zejména plodovou zeleninu ve skleníku/pařeništi obvykle ponecháváme. Zakrývání netkanou textilií venku se používá i během sezóny jednak k rychlení plodin (teplota), jednak k ochraně proti živočišným škůdcům.

Na podzim lze vysít některé plodiny tak, aby byly přes zimu nebo časně na jaře (špenát, salát, polníček,…,) pařeniště a skleníky lze použít k zimnímu uchování pórku, růžičkové kapusty, zimní cibule a pažitky na rychlení,….

Pokud nemáme možnost mít skleník nebo pařeniště na zahradě, třeba proto, že tam jezdíme jen občas a nemůžeme tedy na rostliny průběžně dohlížet a podle potřeby zasahovat, je možné si aspoň bylinky a některé listové zeleniny vypěstovat i na okně nebo balkóně. Dají se koupit hotové skleníčky (používané zejména na předpěstování sadby), nebo je lze svépomocí vyrobit, a kromě sadby si vypěstovat i bylinky, cibulku, ředkvičky, saláty, …

Důležité je nastudovat a vhodně vybrat dobu výsevu!!!! Rostliny dobře prospívají (klíčí i rostou) při různých teplotách a různé délce dne…. Je potřeba pořídit vhodné odrůdy - v současnosti existuje řada odrůd na výběr pro různé podmínky, termíny, účel a způsob pěstování.