Mohou nahradit anglické trávníky, které vyžadují péči a mají je rádi jen někteří. Výhodou půdopokryvných rostlin je, že porost je barevnější, obsahuje kvetoucí voňavé druhy lákající hmyz, některé druhy mohou být i využitelné v kuchyni. A po zapěstování už nevyžadují příliš péče.

Nejčastěji se sází druhy, které jsou dostatečně konkurenčně silné a šíří se vegetativně – různými šlahouny, oddenky nebo kořenovými výběžky, ale i některé vitálnější trsnaté druhy lze použít. Některé druhy rostlin jsou opravdu rychle půdopokryvné J, porostou pro ně plánovanou plochu a šíří i se do okolí. Přestože v době květu jsou působivé, je potřeba tuto vlastnost vzít v úvahu, abychom je za chvíli neměli i tam, kde už nechceme. Jedná se o některé planější mochny, jestřábník oranžový, popenec, vrbinu penízkovou, jahodku indickou, čistec byzantský, barvínek a břečťan aj.

Druhy vybíráme podle podmínek stanoviště – osluněné a suché stanoviště /vyhovuje jiným druhům než zastíněné vlhčí nebo i výsušné místo pod jehličnany (sem se vybírají druhy nejhůře). Rostliny se často používají i ke zpevnění svahů, aby zabránily erozi půdy a zbavily nás nepříjemné povinnosti svah sekat. Jemnější druhy se dají použít i do mezer mezi dlaždice nebo kameny chodníčku.

Dalším kritériem je, jestli budeme potřebovat po porostu častěji přecházet, nebo má jen pokrýt potřebnou plochu. Na tu první se hodí logicky druhy, které sešlap snášejí, nejsou křehké (to jsou třeba rozchodníky, netřesky, zvonky,…), a z hlediska našeho komfortu nelákají příliš hmyzu, zejména včel (mateřídoušky). Mezi druhy, které mají pokrýt plochu, pak můžeme volit i ty vyšší a křehčí.

Porosty půdopokryvných rostlin mají výhodu v tom, že je není třeba pravidelně sekat. Vyžadují však pečlivé založení porostu – odplevelený pozemek přiměřeně bohatý živinami a péči v prvních fázích růstu, než se dostatečně uchytí. Zamulčování pomůže omezit údržbu (zejména pletí) a také potřebu zalévat.

Rostliny pro slunná stanoviště:

Z mnoha druhů, které rostou v běžných vlhkostních podmínkách, se hodí například rdesno příbuzné (Bistorta affinis), kakosty (např. Geranium x cantabrigiense), šanta Faasenova (Nepeta x faasenii), čistec byzantský se sametovými listy (Stachys byzantina), rožec plstnatý (Cerastium tomentosum), dobromysl (Origanum vulgare), rychle rostoucí jahodka indická (Duchesnea indica).

            Z našich původních druhů je krásná mochna zlatá (Potentilla aurea), tařice skalní (Alyssum saxatile), na vlhčí místa vrbina penízková (Lysimachia nummularia). Naopak sušší půdy snesou jestřábníky (Hieracium, např. H. aurantiacum), vyšší i nízké rozchodníky (Sedum sp.), různé mateřídoušky (Thymus sp.), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), devaterníky (Helianthemum nummularium a jeho kultivary), plané jahodníky (Fragaria vesca), kakost krvavý (Geranium sanquineum).

            Na pokrytí větších ploch se často využívají i běžné skalničky - rožec, plaménka, tařička, zvonky, silenky, … Jejich výhodou je nenáročnost a zejména bezproblémová dostupnost sazenic.

Z trsnatých rostlin vytvoří po čase rozlehlé trsy i běžné teplomilné trvalky a bylinky  jako levandule, pelyněk pravý i Ludvíkův, marulka šantovitá, šalvěj hajní i lékařská, yzop lékařský, svatolíny ap.

             Je třeba zmínit i rychle rostoucí, krásně kvetoucí velmi vděčné půdopokryvné růže, existují už desítky kultivarů.

Do stínu pod stromy

            Stanoviště pod stromy se liší podle své dominanty – listnaté stromy stíní jen během vegetační sezóny, takže na jaře ještě poskytují rostlinám dostatek světla. Také vlhkostní podmínky pod nimi bývají příznivější. Neopadavé jehličnany oproti nim propouštějí světla i srážkové vody do bylinného patra méně. Jaké rostliny na tato stanoviště vysadit nás nejlépe inspiruje příroda.

            Listnaté stromy v přírodě podrůstají plicníky (Pulmonaria sp.), violky (Viola sp.), biky (např. Luzula sylvatica, L. nemoralis, L. nivaea), ostřice (Carex sp.), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), kamejka modronachová (Lithospermum purpureocaeruleum), mařinka vonná (Galium odoratum), hluchavky (Lamium maculatum, L. galeobdolon.), kakost psí (Geranium phaeum), břečťan (Hedera helix), některé zvonky (např. z. broskvolistý – Campanula persicifolia), pomněnky (Myosotis sp.) aj. Tyto druhy můžeme i v zahradě bez obav použít.

            Ze speciálně pěstovaných a šlechtěných zahradních druhů můžeme vysadit další hezky kvetoucí kakosty (Geranium cantabrigiense, G. macrorrhizum), žlutě kvetoucí a rychle rostoucí mochničku trojčetnou (Waldsteinia ternata), ostřice - pro zahradu třeba Carex muskingumensis ´Variegata´,  barvínek (Vinca minor, kromě původně modrokvětého typu byly vyšlechtěny i bíle a nachově kvetoucí kultivary), rohoblizeň (Ceratostigma plumbaginoides) s nádherně modrými květy, červenými bobulemi ozdobnou Gaulteria. Zajímavé porosty vytváří tlustonitník (Pachysandra), touleň srdčitá (Houttuynia cordata, např. kultivar ´Chameleon´), pupkovce (Omphalodes verna, Brunnera macrophylla), různé druhy škornice (Epimedium x perralchicum, E. versicolor), nebo třezalky (Hypericum).  Mohutné trsnaté bohyšky (Hosta) mají dokonce jedlé květy. Největší listy má ale Rodgersia nebo Gunnera.

            Tyto stínomilné druhy lze s výhodou podsadit jarními cibulovinami, na které se mnozí po zimě jistě obzvlášť těšíme. Mezi ně patří i na jaře kvetoucí a později zatahující oblíbený medvědí česnek (Allium ursinum).

Místo pod stromy lze využít i pro pěstování bylinek, například máta lehčí zastínění v pohodě snese a svými výběžky se rychle rozšíří.

            Výběr druhů pod jehličnany je komplikovanější, ale např. jestřábník chlupáček a j. oranžový (Hieracium pilosella, H. aurantiacum), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), hluchavka pitulník (Lamium galeobdolon), některé biky (Luzula sp.)a ostřice (Carex sp.) snesou i toto ne zcela přívětivé prostředí.

Na svahy

            Udržovat svahy je poněkud obtížnější, často se proto volí jejich osazení vytrvalými rostlinami. Téměř bezúdržbové jsou nižší rozložité dřeviny, zejména skalníky (skalník přitisklý - Cotoneaster adpressus, s. Dammerův - Cotoneaster dammeri aj.), jalovce (např. jalovec polehlý - Juniperus horizontalis), borovice, např. kleč. Dobře se osvědčuje sice vyšší (kolem 1m), ale v průběhu celého roku výrazně kvetoucí růže svraskalá (Rosa rugosa), která po odkvětu vytváří velké nápadné šípky. Z nízkých – plazivých druhů se používají zejména brsleny, barvínek a břečťan.

            Porosty půdopokravných rostlin, doplněné dalšími objekty, třeba kameny nebo plastikami, vytvářejí v zahradách kouzelná zákoutí a můžeme si je užívat i při minimu péče o ně.

Růže https://www.ruzepelcovi.cz/Home.aspx

Plané půdopokryvné druhy https://plantanaturalis.com/