Často na dovolené vídáme krásná místa, která nás inspirují. Mnohdy jsou to různá zahradní romantická zákoutí nebo zajímavé skupiny rostlin. Také já si vozím nápady z cest, nejen ze zahraničí, ale i z domova, z různých skanzenů, parků, zámeckých zahrad a naopak i malebných vesnických zákoutí,…

Krásná místa své zahrady oceníme po celý rok, ale na jaře, v máji, bývají obzvlášť milá. Může jít nejen o celé v romantickém stylu navržené zahrady, ale i o jejich menší části, a pokud je málo místa, tak třeba jen malá zákoutí nebo dokonce nádoby u domu nebo lemy kamenných zídek. Časté jsou také krásné předzahrádky.

Určité skupiny rostlin jako by byly přímo stvořené pro použití v takovýchto partiích:

Tajemné a voňavé bujně rostoucí liány stíní a vytvářejí intimní prostor, který mohou doplnit další rostliny a drobné zahradní prvky (kameny, plastiky, mobily, staré pařezy,…).

Z rostlin jmenujme symbolů plné, voňavé romantické růže – obzvláště ty sadové nebo anglické stolisté jsou velmi poetické. Také oblouky, zdi a treláže popnuté jak těmi velkokvětými, tak druhy se stovkami drobných, jakoby planých kvítků, připomínajících spíše jabloňové květy, a na podzim vytvářející bohaté hrozny drobounkých šípků, jsou velmi krásné.

Vedle růží tradičně patří pivoňky a hortenzie. Hortenzií bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů (v rámci několika rodů), takže můžeme vybírat mezi klasickými, vytvářejícími bohatá kulovitá květenství různých barev, přes nadýchané pyramidy pastelových květů, po malebná květenství z drobných kvítků, které jen po obvodě jsou lemovány těmi velkými, takže zdáli připomínají spíše květenství kalin.

K babičkovským zahrádkám patří jarní pomněnky, vonné lilie (zejména bělokvětá až opojně vonící lilie bělostná), výrazné vysoké slézové růže (topolovky), jejichž květy mohou mít barvu od žluté až po téměř černou, fuchsie s dvoubarevnými pitoreskními květy, ale také bylinky, zejména levandule. Osvědčená kombinace vinné révy, růží a levandule se používá již dlouhá léta pro výhody, které si tyto rostliny poskytují navzájem.

Ze stromů jmenujme v první řadě ty ovocné – jsou nádherné a plné symboliky za květu i obalené plody na podzim. Vesele působí zahradou na dálku prosvítající bílé kmeny bříz. Zajímavé a oblíbené jsou také skupiny stromů, a zejména vícekmenní jedinci (kteří často spíše než sesazením více rostlin k sobě vznikají odstraněním původního kmene, takže strom obrazí z kořenů a vytvoří kmenů několik) – vidíme je nejen u lip a habrů, ale také třeba u jeřábů nebo ořešáků. Malebná jsou torza starých stromů. Pokud obsahují dutiny, ocení je i živočichové. Jen je třeba je ohlídat z hlediska provozní bezpečnosti.

Na některých veřejně přístupných místech občas vidíme, a pro svou inspiraci můžeme využít, tzv. „bílé zahrady“ – sekce zahrady osázené tak, aby všechny rostliny kvetly bělavými květy. Působí velmi lehce a něžně, doplněny lavičkou vysloveně zvou k zasnění se nebo meditaci. Podobně esteticky fungují zahrady laděné do odstínů růžové – fialové – modré. Tato barevná škála se dá vytvořit v zahradě slunné i stinné. Působí zajímavě jak v kombinaci s pěstěným zeleným trávníkem, tak i pestřejší loukou se sedmikráskami nebo kopretinami a zvonky.

Skrytá tajemná místa v zahradě vytvoříme nejen pomocí výsadeb skupin vyšších keřů, ale i různými plůtky, zejména kovovými nebo z dřevěných dílů, popnutými třeba plaménkem. Také můžeme použít různé stěny z lískového proutí, živé vrbové plůtky, zástěny z rákosových nebo bambusových rohoží. Tato místo si vyloženě říkají o umístění lavičky nebo křesílka, houpací sítě nebo aspoň kamene na sezení. Pro dokreslení atmosféry je můžeme doplnit sochami a plastikami, kameny, fontánkami, zvučícími mobily. Zvířata v zahradě budou mít radost z budek, krmítek a pítek, ale třeba i starých pařezů, a my se pak můžeme v chvilce klidu věnovat pozorování našich zvířecích sousedů.

Ve skanzenech, ale i u hezky zrekonstruovaných chalup a statků najdeme mnoho hezké inspirace pro zahrady ve venkovském stylu – nejen rostliny, ale i původně praktické, ovšem kromě toho i malebné detaily – vodní pumpy, dřevěná kola, proutěné koše, osázená kamenná koryta, barevné skleněné koule v záhoně růží, ale třeba i holubníky nebo i starobylé úly (tzv. kláty) mohou mít na zahradě své místo. Tyto úly nám při troše štěstí udělá šikovný truhlář nové (třeba i podle našeho návrhu) – protože chovat včely v těch opravdu původních se z veterinárních důvodů nedoporučuje.

Pojďme tedy v máji od počítačů ven do přírody a do zahrad a užívejme si té kvetoucí a voňavé krásy kolem!