Vrby
Tématické povídání u příležitosti blížících se Velikonoc, aneb oslava pomlázky, košíků a včelek radujících se z kvetoucí jívy…
Vrb u nás roste řada druhů (a také mnoho jejich kříženců), najdeme je nejen na hrázích rybníků a podél potoků a řek, ale některé druhy i na suchých, často ruderálních stanovištích (např. jívu), drobné plazivé druhy vrb i mezi kameny vysoko v horách. Některé druhy a odrůdy také pěstované na zahradách.
Vrby člověka provázejí už po staletí. Kromě pletení košíků se používaly (spolu s jinými druhy) také např. ohrazení pozemků a zpevňování břehů toků.
V současnosti se jako okrasné pěstují vrba Matsudova – Salix matsudana ´Tortuosa´ - známý druh s pokroucenými větvemi, využívaná také k aranžování , japonská vrba – Salix integra "HAKURO NISHIKI" – nápadná bíle nebo růžově panašovanými listy, pěstuje se obvykle naroubovaná na kmínku a často jí na jaře tvarují. Asi nejznámější je tzv. smuteční vrba, což je převislá forma vrby bílé.
Na skalkách se někdy vidí horské plazivé druhy - vrba síťnatá – Salix reticulata a vrba plazivá – Salix repens. Tyto druhy jsou v přírodě velmi vzácné, takže nikoho jistě nenapadne si je odsud přinášet domů, ale koupí si je namnožené…
Jako okrasná se pěstuje také jíva , resp. hlavně samčí rostliny. Často se koupí roubovaná jako převislá - S. caprea ´Pendula´.
V přírodních zahradách ale použijeme častěji naše domácí druhy v jejich původní formě.
Hlavně tedy jívu, která není náročná na stanoviště a na jaře, kromě toho, že je krásná, je velmi důležitá pro včely jako jedna z prvních možností jejich potravy.
Na košařské využití proutí se pěstují vrba trojmužná – „mandlová“, vrba košařská (S. viminalis - „konopina“) s hnědavými pruty až 4m dlouhými, vrba nachová (Salix purpurea), která má pruty dlouhé, tenké a pružné, z nepůvodních druhů Salix americana, ta je oblíbená pro červenou barvu prutů.
Prvky z vrbového proutí se používají v zahradách už pár staletí, ale v posledních letech se i u nás stávají módním prvkem nejen přírodních zahrad a hřišť. Jistě právem, protože z nich lze vybudovat nejen prvky ryze tradiční a praktické (ploty, zástěny kompostu, okraje záhonů, opory pro popínavky,…), ale i hrací pro děti (různá teepee, iglú, skrýše, tunely, stříšky pískovišť,….) a dekorativní (dělicí plůtky, plastiky,…). Použít můžeme živé proutí, které po vysazení roste a staráme se o něj jako o specifickou zeleň v zahradě, nebo proutí, které nebude mít kontakt s podkladem, takže uschne a udrží velikost a tvar, který dostalo při budování. Každý z těchto dvou typů má svá specifika, liší se postupem při tvorbě, potřebou údržby, trvanlivostí, a také estetickým účinkem. Společné mají to, že k jejich zhotovení potřebujeme dostatečné množství kvalitního (rovného, dlouhého) proutí – to množství je opravdu značné, obvykle mnohem vyšší, než bychom si zprvu dokázali představit.
Prvky z živého proutí
se budují nejčastěji v zimním nebo časně jarním období (nesmí mrznout). Sází se obvykle do pruhu mulčovací textilie, skrz kterou si připravíme kovovým předmětem (lze použít roxory, starý majzlík nebo jiný předmět odpovídající tloušťky) otvory, do kterých budeme vkládat pruty. Ty je vhodné na straně, kterou budeme vysazovat, zastříhnout do špičky, a zapustit do hloubky aspoň 30cm. Silnější pruty vytvoří kostru stavby, slabšími budeme vyplétat. Obvykle se používají ještě horizontálně vplétané pruty pro zpevnění stavby. Ty nekoření v zemi, tedy uschnou a po několika letech se rozloží. To už nám ale nevadí, protože v té době už bude objekt proplétáním prutů dostatečně pevný a zahuštěný.
Pruty je potřeba v místech, kde se kříží kosterní a doplňkové, svázat. Někdo dává přednost provazům z přírodních materiálů, někdo naopak syntetickým. Dalším krokem výstavby je konečná úprava, zejména zastřižení prutů v potřebné výšce. Poté se prostor kolem prutů utuží, povrch textilie se obvykle ukryje pod vrstvu mulče (štěpky, kačírku, event. mulčovací kůry). V období růstu je třeba dohlédnout, aby vysazené vrby neuschly. Během roku se nové boční větévky zaplétají do stavby. Když se zdá, že výhony příliš přerůstají, je čas je zastřihnout.
Vrbové stavby jde pěstovat také ze sazenic, které můžeme vysazovat po celý rok. Sází se do připraveného rigolu a je důležité je potom pečlivě zalévat. Toto je ovšem méně tradiční a řidčeji využívaný postup, nákladnější a náročnější na pečlivost.
Komu se to zdá složité a netroufá si založit vrbové prvky sám (třeba za pomoci dětí, je to zajímavé dobrodružství, stejně jako pozorování, jak pruty rychle ožijí), může si pozvat specializovanou firmu, kterých už u nás existuje několik.
Co se týká neživých prvků,
pro jejich tvorbu se používají hlavně vrby a lísky. Na tloušťce prutů závisí trvanlivost prvku, samosebou čím silnější, tím déle nám vydrží. Po vyschnutí výplet nevydrží většinou více než 3 až 6 let, protože příliš seschne, zkřehne a láme se. Je dobré ho průběžně opravovat a udržovat. Po skončení životnosti nezbývá než ho nahradit, což pro kutily může být příjemně relaxační práce.
Lískové, ale i vrbové výplety se často používají na vytvoření překvapivě pevných stěn nebo plotů, dokonce i těch „hraničních“. Přírodní výplet se dá využít i na nejrůznější zástěny, větrolamy a ke zpevnění okrajů zvýšených záhonů. Zvlášť hezky působí, vysadí-li se k takové vyplétané stěně nižší druhy rostlin a pruty se nechají porůst popínavými bylinami, například fazolemi nebo hrachory. Lískové pruty můžeme použít i jako opěry pro mnohé pnoucí rostliny v dekorativní i užitkové – zeleninové části zahrady. Jejich výhodou je, že prakticky nic nestojí – zvlášť když pro stavební materiál (ať už z lísky nebo vrby) máme vlastní zdroje.
Pěstování vrb
Tradičně se dají v naší krajině ještě potkat tzv. hlavaté vrby –„ladovské“, i když dříve bývaly častější.
Pro větší výnos a možnost použití mechanizace se v současnosti zakládají prutníky – sází se na 15 a více let, v časném jaru (do konce IV.), zatloukají se nenarašené řízky 20-25 cm dlouhé, 2 očka nad zem, do řad 40 – 50(-60 cm) od sebe s rozestupy 5-10 (-15) cm. Tak vytvoří stinný porost, ve kterém se pruty nemají snahu větvit. Prutník je třeba udržovat bez plevele a starat se mu o výživu – hnojit se může třeba kravským hnojem. V 1. roce se sklízí, ale proutí se nevyužívá, od 2. roku je proutí už dost kvalitní pro použití. Řeže se u země (babka) mimo vegetační období (XI.-III.)
Aby ostatním druhům nebylo líto je potřeba dodat, že různé zahradní výplety se dají kromě vrby zhotovit i z lísky a jiných druhů – vyzkoušenou máme svídu, šeřík, pustoryl,…
... aktualizace pro Rodinný dům 2015/1-2: 48-51
Zkrácené audioverze:
Další vrbové odkazy:
www.sedmagenerace.cz/text/detail/sila-prouti
www.naturalfencing.com/lev4_3_0_0_Living_Willow.asp
